Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Povídání o knihách

Milý deníčku, mám toho tolik na srdci. Skoro jsem si nedokázala vybrat o čem bude mé vyprávění tentokrát. Ze všeho, co bych ti chtěla svěřit právě nyní, jsem se rozhodla, že to bude o knihách...

 

Ty se divíš? Copak jsem se ti ještě nezmínila o tom, že jsem vášnivý čtenář? Opravdu ne? Jak je to možné? Musím to tedy rychle napravit. Tak poslouchej.

Každá kniha je pro mě velikým svátkem a zážitkem zároveň. Ale tentokrát to bylo trochu jinak. Překvapilo mě to. Ale pomohlo mi to uvědomit si maličkosti, nad kterými jsem dříve snad nikdy nepřemýšlela. Jsi zvědavý? Tak už nepřerušuj a poslouchej.

Před několika dny jsem dočetla knihu současné anglické autorky, která se svého času stala bestsellerem. Věděla jsem o ní dlouho. Četbu jsem odkládala. A to až do dne, kdy zvítězila zvědavost.

Rozuzlení knihy bylo velmi nečekané. Ale já vím bezpečně, že se k této knize nikdy nevrátím. A dost možná ani k samotné autorce. Knihu jsem dočetla. Nelíbila se mi. A už při její četbě jsem si kladla otázku, proč se mi vlastně nelíbí. Chceš vědět, k čemu jsem došla? Prozradím ti to. Nemám ve zvyku hledat případné nepřátele a viníky. Vzhledem k mé situaci a možným nezdarům. Ani já nejsem stoprocentní. Ale fňukat neumím. Není to můj životní program. Když se sama o něco podobného pokouším, tak vzápětí s úsměvem dodávám, že to není upřímné. Rozumíš mi? A u dočtené knihy jsem měla právě tento pocit ufňukanosti. Téměř od první strany. A možná proto se mi zdála nekonečná.

S velkou radostí jsem se vrátila po několika letech k příběhu o Františku Drtikolovi. Krásné pohlazení po duši. Když jsem ho objevila poprvé, věděla jsem, že tuto knihu otevřu. Byla jsem zvědavá. Chtěla jsem aspoň trochu znát jeho životní příběh. Nezklamal tehdy. A nezklamal ani tentokrát.

Milovala jsem knihy už od útlého dětství. Maminka vyprávěla, že jsem jako malé dítě říkávala, že budu všem číst. To jsem ještě nechodila do školy. Prostě jsem je jen znala zpaměti. A v době, kdy už jsem uměla číst a mohla knihy do ruky brát sama, nebylo tak snadné ke knize přilnout. Neříkám, že jsem v dětství knihy nečetla. Vášnivý čtenář se ze mne pravděpodobně stal až v čase dospívání. Tahala jsem knihu doslova všude. Nejdříve jsem odmítala vše, co bylo povinné. A pak, co právě četli všichni. Vždycky se objevila otázka: Přece to právě v tuhle dobu nebudu číst i já? Hledala jsem si cestu k jednotlivým knihám a autorům sama. Poháněla mě zvědavost. Zvídavost. Touha se něco nového dozvědět. A nové žánry a autory objevuji dodnes. S velkou radostí.  

Nejsem zaměřená jen na jeden žánr, tak je někdy těžké si vybrat. Ale když se to podaří, tak se nechám velmi snadno a rychle vtáhnout do příběhu. V mé mysli se mi vše odehrává jako živý příběh. A dokonce v barvách.

Ale nebylo to vždy tak idylické, jako je to dnes. Prožívala jsem i těžké chvíle. Bylo to v době, kdy mi slábnul zrak a já už nemohla číst. Cítila jsem takovou zvláštní bolest. Veliký stesk po knihách. Připadala jsem si prázdná. Dnes už je to o něčem jiném. Díky technickým vymoženostem si i jako slepec užívám znovu knižní příběhy plnými doušky. Prostřednictvím audioknih nebo knih v textu čtené počítačem. Oficiálně se tomu říká jinak, ale tím tě nebudu zatěžovat. O tom někdy jindy.

Svou vášní ke knihám se netajím. A nikdy to v mém okolí nebylo považováno za něco podivného. Spíš jsem v této „neřesti“ byla podporována. Teprve před nedávnem jsem se setkala ve svém okolí s tvrzením, že čtu, protože na to mám čas. Překvapilo mě to. S něčím podobným jsem se doposud nesetkala. Ale dokud se o člověku mluví, tak žije. Dnes se nad tím usmívám.

Pravda je, že jako nevidomá přečtu knih mnohem víc. Možná je to tím, že knihu nemusím držet v ruce. Víš, dnes už sice nedržím knihu v ruce, ale přesto s radostí říkám že čtu. Oči nahradily uši. Často se mi stane, že když se jen tak zaposlouchám, usnu. Pobavilo tě to? Věřím. Bavím se tím i já. Ale nic zvláštního. I člověk vidící usne s knihou v posteli.

Přiznám se, že se mi občas zasteskne po vůni tištěné knihy. Po knize, kterou bych mohla vzít do ruky. Listovat. Číst. Ale taková je realita. Jiné už to nebude. Důležité je, že i pro mne existuje alternativa a nemusela jsem ten nádherný svět příběhů opustit. Bylo by mi bez knih opravdu smutno. Ztratila bych kus sebe sama.

Dlužím odpověď ještě na jednu otázku. Možná dvě. Vím, zase jsem se rozepsala. Nezlob se, prosím! Tohle ti dopovědět musím. Tak vydrž!  

Je pravda, že mám na čtení mnoho času. Ale i kdybych toho času tolik neměla, tak si ho velmi ráda udělám. Bylo to tak vždy. Však jsem četla i pod lavicí... Čtu proto, že se chci něco dozvědět a ponořit se do různých příběhů a lidských osudů. Nevěřil bys, jak je to krásné. A co jsem si uvědomila při čtení knihy, která se mi nelíbila? I to, co se mi nelíbí jsem schopna dočíst do konce a teprve pak mít vlastní názor. Je možné to i zobecnit. Ten vlastní názor se totiž netýká jen knih a autorů. Ale i veškerého světa kolem mne. A také lidí, samozřejmě. Ale i k tomuto poznání byla dlouhá cesta. Ale o tom, už jsem ti možná vyprávěla. Něco nebo někoho odsoudit předem, je tak jednoduché. Nezaslouží si to ani kniha, ani člověk, ani svět.

Deníčku, děkuji za velkou trpělivost. A zase někdy příště, jo?         

Autor: Vladimíra Frančáková | středa 5.6.2019 0:00 | karma článku: 9,55 | přečteno: 116x
  • Další články autora

Vladimíra Frančáková

Nerudná baba

Deníčku můj, nikdy mě nenapadlo, že ti budu něco nového vyprávět tak brzy. Dovedu si představit, jak jsi překvapený. Jsem na tom stejně.

12.2.2024 v 17:00 | Karma: 17,34 | Přečteno: 415x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Trampoty

Deníčku můj, opět na tebe dlouhý čas myslím. Jsem to opravdu já... Ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. To není možné.

14.1.2024 v 18:00 | Karma: 11,84 | Přečteno: 170x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Právo na existenci

Deníčku můj, je to neuvěřitelné, ale znovu nastal čas pro moje další vyprávění. Dny mi ubíhají tak rychle, že mám pocit, jako bych ti vyprávěla teprve včera. Opět jsem si nemohla vybrat. Navíc jsem si vědoma, co jsem ti slíbila.

1.12.2023 v 18:00 | Karma: 10,21 | Přečteno: 203x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Signál

Deníčku můj, možná ani netušíš, jak dlouho na tebe myslím. Není to tak složité. Prakticky od chvíle, kdy jsem skončila svoje poslední vyprávění. Myslím, že není divu. Tolik se mi toho honí hlavou.

26.10.2023 v 13:00 | Karma: 10,42 | Přečteno: 183x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Návrat

Deníčku můj, jsem doma. Je to neuvěřitelné. Nemusíš se bát. Jsem to opravdu já. Nemohla jsem se dočkat, až ti budu vyprávět.

4.9.2023 v 11:00 | Karma: 19,83 | Přečteno: 277x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně

25. dubna 2024  11:36,  aktualizováno  21:15

Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...

Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy

25. dubna 2024  19:09,  aktualizováno  21:06

Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 54
  • Celková karma 17,34
  • Průměrná čtenost 215x
Žiju v Novém Boru na Českolipsku, městě s bohatou sklářskou tradicí. Bydlím v nájemním bytě. V domě s pečovatelskou službou. Jsem tu maximálně spokojená. Mám ráda společnost i samotu. Nedovedu si představit život bez možnosti setkávání se s lidmi. Ale aby vše „fungovalo“ tak, jak má, je k tomu nezbytná i ta samota. Mou velkou láskou je literatura . K odpočinku patří i hudba. Pasivně, samozřejmě. Mám ráda smích. A humor vůbec. Obojí ke mně patří. Humor sám je pro mě důležitým kořením života.

Seznam rubrik