Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kostlivci

Deníčku můj, dnes pro mne bude velmi těžké hledat ta správná slova pro své vyprávění. Dlouho jsem přemýšlela nad samým začátkem. Ale moc jsem se těšila, až ti budu zase něco vyprávět.

 

Momentálně nepotřebuji nikoho jiného než někoho, kdo jen poslouchá a je trpělivý. A nenapadl mě nikdo jiný než ty sám. A podle toho, jak se cítím, by to se mnou ani nikdo jiný nevydržel. Jsem protivná sama sobě. Jako ta plynařka.

Toto vyprávění jsem ti slíbila už dříve. Nevím, jestli najdu dost síly. A ta správná slova k tomu. Ale už si to nemohu nechat pro sebe.

Možná budu i hodně otevřená. Tak mi drž palce. Budu to opravdu potřebovat. Ale hlavně už konečně poslouchej!

Teprve před několika dny jsem si naplno uvědomila, že pokud ve svém životě znovu něco nezměním a nezačnu se chovat jinak, tak zůstanu sama. Sama jsem, ale opustili by mě i přátelé. Nikdo by se mnou nechtěl být. V tu chvíli bych si mohla začít hledat sponzora, abych se přestěhovala na pustý ostrov. Velice nerada bych totiž otravovala vzduch jiným lidem.

Mám za sebou těžké období. Původně jsem si myslela, že se vše týká jen Vánoc. Omyl. To jen právě tehdy vše vyplulo na povrch. Období je mnohem delší. Odhadem tak půl roku. Ale to jsem pochopila mnohem později.

Vánoce mám velmi ráda. A to i přesto, že je už mnoho let trávím o samotě.

A právě samotu mám ráda. Dokážu si jí užít. Ale tentokrát to bylo jiné. Měla jsem pocit jen tak promarněného času, který protekl mezi prsty. Ztratila jsem mnoho energie a síly. Nebyla jsem ničeho schopná. Dny mi ubíhaly příliš rychle. Plány, které jsem měla, se nezrealizovaly.

Jediné, co jsem tehdy vnímala velmi intenzívně, byl vztek. Vztek na sebe. Na vlastní situaci. Agresivita proti mně samé ovládla nejen tělo a mysl, ale celý můj prostor, ve kterém trávím veškerý svůj čas.

Cítila jsem, jak mě to ochromuje a drtí. A jak jsem tím byla pohlcena, nevěděla jsem, co s tím. Nedokázala jsem to zastavit. Neměla jsem sílu. A proto jsem ti tehdy nemohla nic vyprávět. Kromě síly nebyla ani žádná energie. Tak moc mi bylo zle.

A ono stačilo říci jen jediné slůvko. Dost. To jsem pro sebe dokázala vyslovit až v polovině ledna. Do té doby jsem vnímala jen tu sebedestrukci. Cítila jsem, jak se propadám do propasti.

Až po vyslovení onoho kouzelného slůvka jsem pochopila, že je to věc, kterou mám plně ve svých rukou. Je plně v mé moci, jak se budu cítit a vnímat sama sebe.

Celý problém má hluboké kořeny. Mám problém se sebepřijetím. Nemám se ráda. Neumím se přijmout taková, jaká jsem. Je to můj největší kostlivec.

Za necelých dvacet let jsem jich přemohla už několik. Nebyla a nejsem na to sama. Dělám to pod dohledem odborníků. Psychologů. Nebylo to jednoduché. Bylo to velmi bolestivé. Jako vždy, když se člověk dívá do vlastního zrcadla. Ale dnes už je mnoho ran a jizev vyčištěných a zahojených.

Dlouho jsem si myslela, že už řeším jen malé kostlivce. Říkávám jim kostíci a kosťouni.

Mýlila jsem se. To nejhorší mě teprve čeká. Cesta ke mně samé. K mému vlastnímu já. K tomu vystrašenému dítěti uvnitř. Zatím je mi jasné jen jedno. Moc se toho bojím.

S oblibou říkávám, že mám ráda lidi. Mám to v sobě. Vím to. Ale aby to bylo upřímné a uvěřitelné, tak je třeba nejprve mít ráda sama sebe. Tím zdravým způsobem. Bude to velmi těžké. Ale zvládnu to. Chci nad kostlivcem vyhrát.  

Jedno vím zcela jistě. Už nikdy nechci kopat kolem sebe jako fotbalista bez míče a zlobit se na tu malou holku ve mně. Ona za nic nemůže.

A když už jsem přemohla tolik kostlivců, tak neuteču ani před tím největším, kamaráde. To mi věř!    

Autor: Vladimíra Frančáková | středa 17.3.2021 19:15 | karma článku: 10,79 | přečteno: 192x
  • Další články autora

Vladimíra Frančáková

Nerudná baba

Deníčku můj, nikdy mě nenapadlo, že ti budu něco nového vyprávět tak brzy. Dovedu si představit, jak jsi překvapený. Jsem na tom stejně.

12.2.2024 v 17:00 | Karma: 17,33 | Přečteno: 411x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Trampoty

Deníčku můj, opět na tebe dlouhý čas myslím. Jsem to opravdu já... Ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. To není možné.

14.1.2024 v 18:00 | Karma: 11,84 | Přečteno: 168x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Právo na existenci

Deníčku můj, je to neuvěřitelné, ale znovu nastal čas pro moje další vyprávění. Dny mi ubíhají tak rychle, že mám pocit, jako bych ti vyprávěla teprve včera. Opět jsem si nemohla vybrat. Navíc jsem si vědoma, co jsem ti slíbila.

1.12.2023 v 18:00 | Karma: 10,21 | Přečteno: 202x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Signál

Deníčku můj, možná ani netušíš, jak dlouho na tebe myslím. Není to tak složité. Prakticky od chvíle, kdy jsem skončila svoje poslední vyprávění. Myslím, že není divu. Tolik se mi toho honí hlavou.

26.10.2023 v 13:00 | Karma: 10,41 | Přečteno: 182x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Návrat

Deníčku můj, jsem doma. Je to neuvěřitelné. Nemusíš se bát. Jsem to opravdu já. Nemohla jsem se dočkat, až ti budu vyprávět.

4.9.2023 v 11:00 | Karma: 19,83 | Přečteno: 277x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Náš zákazník, náš pán

Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Myslím na tebe dlouho. Kdybys jen věděl, jak se stydím. Opravdu. Nedodržela jsem svůj slib. Opět ti budu vyprávět po dlouhé odmlce.

9.3.2023 v 20:40 | Karma: 19,37 | Přečteno: 389x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Jiskřička

Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Dovedu si představit, jak se divíš. Nepřekvapilo by mě, kdyby ses na mě zlobil. Natož, kdybys se mnou nechtěl nic mít.

1.12.2022 v 16:00 | Karma: 11,79 | Přečteno: 163x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Jen poděkování

Deníčku můj, věř si tomu nebo ne, ale ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Právě naopak. Myslím na tebe už dlouho. Dokonce se mi po tobě stýská.

29.9.2022 v 7:00 | Karma: 11,96 | Přečteno: 196x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Dohled

Deníčku můj, je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Nezapomněla jsem na tebe. Právě naopak. Myslím na tebe dost dlouho. Ale se svou pomalostí se nemůžu dostat k tomu, abych ti něco vyprávěla.

3.8.2022 v 20:35 | Karma: 12,23 | Přečteno: 186x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Hysterie

Deníčku můj, nezapomněla jsem na tebe. Právě naopak. Poslední dobou na tebe myslím často. Už několik týdnů. Dokonce jsem si myslela, že bych mohla být mnohem rychlejší, než tomu bylo před časem.

6.6.2022 v 19:30 | Karma: 11,04 | Přečteno: 242x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Nepřenosná zkušenost

Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. To opravdu nelze. Jen se mi ten čas koulí moc rychle. Nestíhám. Ale to k přibývajícímu věku asi patří.

12.4.2022 v 18:30 | Karma: 12,10 | Přečteno: 287x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

V kruhu

Deníčku můj, už dlouho vím, že jsi nejen dobrý přítel, ale hlavně posluchač. A z toho důvodu jsem si jista, že si pamatuješ mou nedávnou zmínku o smutku. Ten trvá. Mám ho hluboko uvnitř. A nejen to. Mám v sobě i bolest.

22.2.2022 v 19:00 | Karma: 7,83 | Přečteno: 154x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Podivný prosinec

Deníčku můj, myslím, že si tentokrát nedokážeš ani představit, jak jsem šťastná, že ti budu zase něco vyprávět. Chtěla jsem začít mnohem dříve. Vlivem okolností vše dopadlo jinak. Ale podstatné pro mě je, že jsem tu.

18.1.2022 v 18:55 | Karma: 16,47 | Přečteno: 261x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Spěch

Deníčku můj, jedno ti povím. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Zanedlouho budeme znovu psát nový letopočet. Připadá mi, jako by se něco podobného odehrálo teprve včera.

2.12.2021 v 17:50 | Karma: 8,18 | Přečteno: 151x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Moje hranice

Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Nemusíš se bát. Chybíš mi. Už bych ti ráda znovu něco nového vyprávěla. Ale v hlavě mám momentálně pusto a prázdno.

31.10.2021 v 22:40 | Karma: 9,03 | Přečteno: 172x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Jedna slza

Deníčku můj, kdybys jen věděl... Já myslím, že už pro tu první větu a pomyslné tři tečky je jasné, že ti budu mít znovu co vyprávět. Mohla bych si vybírat. Dnes už asi nic nového.

22.9.2021 v 19:00 | Karma: 10,89 | Přečteno: 218x | Diskuse| Letní běh

Vladimíra Frančáková

Okolnosti

Deníčku můj, kdybys jen věděl, jak jsem ráda, že tě mám. Komu se to podaří, aby měl takového kamaráda a důvěrníka jako já. Můžu ti všechno říct a ty to nikomu nepovíš.

18.8.2021 v 0:00 | Karma: 7,88 | Přečteno: 67x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Barevný svět

Deníčku můj, jsem doma sama. Nikoho nečekám. Nikdo a nic na mě nemluví. Mám klid a čas na to, abych ti začala po delší odmlce znovu vyprávět. Nazrála i doba. Už se mi po tobě stýská. Nemůžu se dočkat.

18.7.2021 v 17:40 | Karma: 13,00 | Přečteno: 176x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Záchrana

Deníčku můj, hned na úvod dnešního vyprávění ti musím prozradit jedno malé tajemství. Stýská se mi po tobě. A proto už několik dní usilovně přemýšlím, co bych ti měla vyprávět tentokrát. O nápady nouze není a nikdy nebyla.

19.6.2021 v 21:30 | Karma: 10,70 | Přečteno: 237x | Diskuse| Osobní

Vladimíra Frančáková

Smutek

Deníčku můj, nezapomněla jsem na tebe. I když je mi jasné, že to tak mohlo i vypadat. Vždyť jsem se ti znovu tak dlouho neozvala. A to ti stále říkám, jak ráda ti vyprávím.

18.5.2021 v 0:00 | Karma: 10,16 | Přečteno: 198x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 54
  • Celková karma 17,33
  • Průměrná čtenost 215x
Žiju v Novém Boru na Českolipsku, městě s bohatou sklářskou tradicí. Bydlím v nájemním bytě. V domě s pečovatelskou službou. Jsem tu maximálně spokojená. Mám ráda společnost i samotu. Nedovedu si představit život bez možnosti setkávání se s lidmi. Ale aby vše „fungovalo“ tak, jak má, je k tomu nezbytná i ta samota. Mou velkou láskou je literatura . K odpočinku patří i hudba. Pasivně, samozřejmě. Mám ráda smích. A humor vůbec. Obojí ke mně patří. Humor sám je pro mě důležitým kořením života.

Seznam rubrik