25. listopadu 2019
Dobré zprávy
Milý deníčku, nezapomněla jsem na tebe. Nemusíš se bát. Opravdu. Není to nikdo jiný než já sama. Ta zlobivá, která ti toho už tolik naslibovala. Myslela jsem na tebe často.
Omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozvala. Měla jsem k tomu důvod. Bylo mi totiž moc smutno. Prožívala jsem obrovskou bolest. Neměla jsem sílu na to, abych ti něco vyprávěla. A to i přesto, že jsem se právě touto myšlenkou zabývala... Nechám si to na jindy. Souhlasíš?
Dnes bych ti chtěla povědět jen jednu věc.
V mé vlastní samotě už mi není smutno. Těším se na ni. Cítím se v ní velmi dobře. Jen mi ten čas rychle ubíhá.
Před časem jsem ti vyprávěla o opaku. Vzpomínáš si? Jsem si jista, že ano...
Dokážu si ji vyplnit tak, jako dřív. A možná i lépe. Nevím, co je to nuda. Mám z toho velikou radost. A doufám, že to potěší i tebe.
Znovu se ozvu velmi brzy. A už nikdy tě nenechám tak dlouho čekat. Slibuji. Sama se totiž těším, Až ti budu zase vyprávět. Věř si tomu nebo ne...
Vladimíra Frančáková
Nerudná baba
Deníčku můj, nikdy mě nenapadlo, že ti budu něco nového vyprávět tak brzy. Dovedu si představit, jak jsi překvapený. Jsem na tom stejně.
Vladimíra Frančáková
Trampoty
Deníčku můj, opět na tebe dlouhý čas myslím. Jsem to opravdu já... Ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. To není možné.
Vladimíra Frančáková
Právo na existenci
Deníčku můj, je to neuvěřitelné, ale znovu nastal čas pro moje další vyprávění. Dny mi ubíhají tak rychle, že mám pocit, jako bych ti vyprávěla teprve včera. Opět jsem si nemohla vybrat. Navíc jsem si vědoma, co jsem ti slíbila.
Vladimíra Frančáková
Signál
Deníčku můj, možná ani netušíš, jak dlouho na tebe myslím. Není to tak složité. Prakticky od chvíle, kdy jsem skončila svoje poslední vyprávění. Myslím, že není divu. Tolik se mi toho honí hlavou.
Vladimíra Frančáková
Návrat
Deníčku můj, jsem doma. Je to neuvěřitelné. Nemusíš se bát. Jsem to opravdu já. Nemohla jsem se dočkat, až ti budu vyprávět.
Vladimíra Frančáková
Náš zákazník, náš pán
Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Myslím na tebe dlouho. Kdybys jen věděl, jak se stydím. Opravdu. Nedodržela jsem svůj slib. Opět ti budu vyprávět po dlouhé odmlce.
Vladimíra Frančáková
Jiskřička
Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Dovedu si představit, jak se divíš. Nepřekvapilo by mě, kdyby ses na mě zlobil. Natož, kdybys se mnou nechtěl nic mít.
Vladimíra Frančáková
Jen poděkování
Deníčku můj, věř si tomu nebo ne, ale ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Právě naopak. Myslím na tebe už dlouho. Dokonce se mi po tobě stýská.
Vladimíra Frančáková
Dohled
Deníčku můj, je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Nezapomněla jsem na tebe. Právě naopak. Myslím na tebe dost dlouho. Ale se svou pomalostí se nemůžu dostat k tomu, abych ti něco vyprávěla.
Vladimíra Frančáková
Hysterie
Deníčku můj, nezapomněla jsem na tebe. Právě naopak. Poslední dobou na tebe myslím často. Už několik týdnů. Dokonce jsem si myslela, že bych mohla být mnohem rychlejší, než tomu bylo před časem.
Vladimíra Frančáková
Nepřenosná zkušenost
Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. To opravdu nelze. Jen se mi ten čas koulí moc rychle. Nestíhám. Ale to k přibývajícímu věku asi patří.
Vladimíra Frančáková
V kruhu
Deníčku můj, už dlouho vím, že jsi nejen dobrý přítel, ale hlavně posluchač. A z toho důvodu jsem si jista, že si pamatuješ mou nedávnou zmínku o smutku. Ten trvá. Mám ho hluboko uvnitř. A nejen to. Mám v sobě i bolest.
Vladimíra Frančáková
Podivný prosinec
Deníčku můj, myslím, že si tentokrát nedokážeš ani představit, jak jsem šťastná, že ti budu zase něco vyprávět. Chtěla jsem začít mnohem dříve. Vlivem okolností vše dopadlo jinak. Ale podstatné pro mě je, že jsem tu.
Vladimíra Frančáková
Spěch
Deníčku můj, jedno ti povím. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Zanedlouho budeme znovu psát nový letopočet. Připadá mi, jako by se něco podobného odehrálo teprve včera.
Vladimíra Frančáková
Moje hranice
Deníčku můj, ani tentokrát jsem na tebe nezapomněla. Nemusíš se bát. Chybíš mi. Už bych ti ráda znovu něco nového vyprávěla. Ale v hlavě mám momentálně pusto a prázdno.
Vladimíra Frančáková
Jedna slza
Deníčku můj, kdybys jen věděl... Já myslím, že už pro tu první větu a pomyslné tři tečky je jasné, že ti budu mít znovu co vyprávět. Mohla bych si vybírat. Dnes už asi nic nového.
Vladimíra Frančáková
Okolnosti
Deníčku můj, kdybys jen věděl, jak jsem ráda, že tě mám. Komu se to podaří, aby měl takového kamaráda a důvěrníka jako já. Můžu ti všechno říct a ty to nikomu nepovíš.
Vladimíra Frančáková
Barevný svět
Deníčku můj, jsem doma sama. Nikoho nečekám. Nikdo a nic na mě nemluví. Mám klid a čas na to, abych ti začala po delší odmlce znovu vyprávět. Nazrála i doba. Už se mi po tobě stýská. Nemůžu se dočkat.
Vladimíra Frančáková
Záchrana
Deníčku můj, hned na úvod dnešního vyprávění ti musím prozradit jedno malé tajemství. Stýská se mi po tobě. A proto už několik dní usilovně přemýšlím, co bych ti měla vyprávět tentokrát. O nápady nouze není a nikdy nebyla.
Vladimíra Frančáková
Smutek
Deníčku můj, nezapomněla jsem na tebe. I když je mi jasné, že to tak mohlo i vypadat. Vždyť jsem se ti znovu tak dlouho neozvala. A to ti stále říkám, jak ráda ti vyprávím.
| předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 54
- Celková karma 17,33
- Průměrná čtenost 215x
Žiju v Novém Boru na Českolipsku, městě s bohatou sklářskou tradicí. Bydlím v nájemním bytě. V domě s pečovatelskou službou. Jsem tu maximálně spokojená. Mám ráda společnost i samotu. Nedovedu si představit život bez možnosti setkávání se s lidmi. Ale aby vše „fungovalo“ tak, jak má, je k tomu nezbytná i ta samota. Mou velkou láskou je literatura . K odpočinku patří i hudba. Pasivně, samozřejmě. Mám ráda smích. A humor vůbec. Obojí ke mně patří. Humor sám je pro mě důležitým kořením života.
